MATRICS Consensus Cognitive Battery (MCCB): konsenzuální baterie pro schizofrenii a její místo v české praxi

Kognitivní deficit je jedním z jádrových symptomů schizofrenie a má prokazatelný vliv na psychosociální fungování pacientů — silnější než pozitivní příznaky, srovnatelný s negativními. Po desetiletí ovšem výzkum intervencí ke zlepšení kognice narážel na metodologickou překážku: neexistovala uznávaná standardní baterie pro měření kognitivní změny v klinických studiích. Různé studie používaly různé testy, výsledky nebyly srovnatelné, regulační autority neměly jasné kritérium pro schvalování léčiv s kognitivním účinkem.

Odpovědí na tuto situaci se stala iniciativa Measurement and Treatment Research to Improve Cognition in Schizophrenia (MATRICS), kterou počátkem 00. let zahájil National Institute of Mental Health (NIMH) ve spolupráci s americkou Food and Drug Administration (FDA). Jejím nejvýraznějším výstupem je MATRICS Consensus Cognitive Battery (MCCB) — standardizovaná baterie deseti testů pokrývajících sedm kognitivních domén, dnes mezinárodně nejpoužívanější nástroj pro měření kognitivního výkonu u schizofrenie.

Tento příspěvek představuje strukturu MCCB, její psychometrické vlastnosti, situaci české jazykové verze a praktické aspekty využití. Zvláštní pozornost je věnována srovnání s Wechslerovými inteligenčními škálami a otázce, kdy která metoda lépe odpovídá dané klinické otázce.

Vznik baterie a její účel

MCCB nevznikla jako produkt jediné výzkumné skupiny, ale jako výsledek strukturovaného konsenzuálního procesu více než stovky odborníků z akademického prostředí, vládního sektoru i farmaceutického průmyslu. Iniciativa MATRICS nejprve identifikovala sedm cílových kognitivních domén, které se v dosavadním výzkumu schizofrenie ukázaly jako klinicky relevantní (Nuechterlein et al., 2004). Z více než 90 navrhovaných testů byla nejprve vybrána užší skupina 36 kandidátů a posléze 20 testů zařazených do beta verze testované na 176 pacientech se schizofrenií. Z té vzešel finální výběr 10 testů publikovaný ve dvojici klíčových studií v American Journal of Psychiatry v roce 2008 — Part 1 k výběru testů a jejich reliabilitě a validitě (Nuechterlein, Green, Kern et al., 2008) a Part 2 ke konormování a standardizaci (Kern, Nuechterlein, Green et al., 2008). Paralelně byla v témže ročníku publikována i navazující studie k funkčním co-primary měřítkám (Green, Nuechterlein, Kern et al., 2008).

Cílem nebylo vytvořit nejhlubší možnou neuropsychologickou baterii — řada testů zařazených do MCCB existuje samostatně již delší dobu, nýbrž dohodnout se na společném minimu, které splňuje pět kritérií: dobrá test–retest reliabilita, vhodnost pro opakované měření, vztah k psychosociálnímu fungování, potenciální citlivost na farmakologickou intervenci a praktická administrovatelnost (Nuechterlein et al., 2008). MCCB tedy není nástroj pro komplexní neuropsychologické vyšetření. Je to nástroj pro měření změny v klinických studiích.

Po jejím přijetí FDA jako standardního cílového ukazatele pro studie kognice u schizofrenie se stala de facto zlatým standardem v této oblasti.

Struktura baterie

MCCB obsahuje deset individuálně administrovaných testů uspořádaných do sedmi kognitivních domén. Administrace trvá přibližně 60–90 minut v závislosti na pacientovi a podmínkách. Skórování probíhá prostřednictvím proprietárního softwaru distribuovaného PAR, Inc., který převádí hrubé skóry na T-skóry (M = 50, SD = 10) korigované na věk a pohlaví, na základě amerického komunitního normativního vzorku (Kern et al., 2008).

Software generuje T-skóre pro každou doménu, Overall Composite (souhrnný skór ze všech sedmi domén) a novější Neurocognitive Composite (souhrnný skór bez sociální kognice). Druhý kompozit odráží rostoucí konsenzus, že nesociální a sociální kognice jsou oddělitelné dimenze, které mohou na intervenci reagovat odlišně (Green et al., 2014).

Psychometrické vlastnosti a faktorová struktura

Původní americký standardizační vzorek (Kern et al., 2008) ukázal vysokou test–retest reliabilitu (ICC = 0,88 pro overall composite) a relativně malé efekty učení při opakovaném testování — což je v klinických studiích klíčová vlastnost, neboť jinak by se kognitivní zlepšení nedalo odlišit od pouhého procvičení.

Faktorová struktura MCCB je předmětem pokračujícího psychometrického výzkumu. McCleery et al. (2015) v reanalýze beta verze MCCB s 281 pacienty se schizofrenií podpořili sedmifaktorové řešení odpovídající původní koncepci. Burton et al. (2013) ve své analýze nalezli dobrou shodu pro úspornější třífaktorové řešení (rychlost zpracování, pozornost/pracovní paměť, učení). Bezdíček et al. (2020) v české validační studii s 220 zdravými kontrolami doplnili tuto literaturu o nález šestifaktorové struktury jako optimálního řešení pro českou verzi — výsledek, který doplňuje mezinárodní literaturu o relevantní lokální evidenci.

Pro klinickou interpretaci to znamená, že overall composite je velmi dobře interpretovatelným souhrnným ukazatelem, zatímco doménové skóry poskytují cennou doplňující informaci, kterou je vhodné číst v kontextu celkového kognitivního obrazu pacienta a klinické otázky.

Profil deficitu u schizofrenie

Pacienti se schizofrenií vykazují na MCCB plošný deficit napříč všemi sedmi doménami — typicky v rozsahu 1–2 SD pod kontrolami, s overall composite v některých studiích až 2,0–2,5 SD pod normou (Kern et al., 2011). Nejvýraznější deficity se opakovaně objevují v rychlosti zpracování a pracovní paměti, zatímco usuzování a řešení problémů (NAB Mazes) bývá relativně méně postiženo. Sociální kognice (MSCEIT-ME) je rovněž postižena, ale představuje samostatnou dimenzi vůči nesociálním deficitům.

Důležité psychometrické zjištění: deficit u schizofrenie má spíše plošný charakter než výrazně diferencovaný. Tato vlastnost činí z MCCB ideální nástroj pro sledování změny — pokud léčba ovlivní kognici, plošná povaha deficitu znamená, že efekt by se měl projevit v overall composite a být tedy dobře detekovatelný.

MCCB v české klinické a výzkumné praxi

Pro českého psychologa je MCCB nástroj s pevným akademickým zázemím, které je v ČR systematicky budováno více než desetiletí.

Česká jazyková verze

Český překlad MCCB vznikl jako akademický výzkumný překlad schválený MATRICS Assessment, Inc. v roce 2015 a oficiálně uznaný (registrace na webu matricsinc.org) v roce 2021. Vznikl ve spolupráci s týmem Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který představuje hlavní české metodicko-výzkumné pracoviště pro tuto baterii. Český překlad je dostupný akademickou cestou, prostřednictvím přímé spolupráce s těmito pracovišti — což současně zajišťuje kvalifikované metodické vedení pro uživatele a kontinuální navázání na aktuální mezinárodní vývoj baterie.

České normy

Klíčovou součástí české adaptace je dostupnost normativních dat. Havlík et al. (2021) publikovali normativní studii české verze na vzorku 573 zdravých dobrovolníků ve věku 17 až 62 let, vedenou srovnatelnou metodologií jako standardizační studie v dalších zemích. Studie systematicky srovnávala výkony s americkými normami a doložila signifikantní rozdíly s malými až velkými velikostmi účinku ve většině domén (s výjimkou verbálního učení). Výsledek je v souladu s nálezy z dalších národních standardizací MCCB a empiricky potvrzuje očekávanou potřebu jazykově a kulturně specifických norem pro klinickou interpretaci.

České regresní rovnice i tabulkové normy s korekcí na věk, pohlaví a vzdělání jsou publikovány v The Clinical Neuropsychologist (35, sup1, S50–S64) a představují aktuální zdroj pro českou klinickou interpretaci. Pro českou populaci je proto vhodné pracovat přímo s touto českou normativou. Podobně jako u řady dalších importovaných nástrojů s lokálními normami jde o standardní postup, kdy se hrubý skór po administraci testu převádí pomocí regresních rovnic, čímž se zajišťuje nejvyšší přesnost interpretace.

Věkové rozpětí české normativní studie bylo definováno jako 17–62 let, což odpovídá klinicky nejrelevantnější populaci pacientů se schizofrenií a souvisejícími poruchami. Lze očekávat, že navazující normativní práce postupně toto rozpětí dále rozšíří.

Validační data

Bezdíček et al. (2020) publikovali validační studii české MCCB v Schizophrenia Research. Studie doložila vysokou diskriminační validitu české verze pro detekci kognitivního deficitu u schizofrenie (AUC overall composite ≥ 0,90 na vzorku 67 pacientů a 67 podle věku a vzdělání přiřazených zdravých kontrol), velmi dobrou vnitřní konzistenci (Cronbachova α = 0,85) a stabilní faktorovou strukturu české verze potvrzenou konfirmační faktorovou analýzou na celém kontrolním vzorku (N = 220). Práce vznikla v přímé spolupráci s autory původní MCCB (Green, Nuechterlein) a její publikace v mezinárodním žurnálu zařadila českou verzi mezi solidně psychometricky podložené adaptace MCCB. Pro českého klinika i výzkumníka to znamená, že česká MCCB stojí na pevném empirickém základu.

MCCB versus Wechslerovy inteligenční škály: kdy zvolit kterou?

Většina níže uvedených bodů popisuje konceptuální vztah mezi MCCB a Wechslerovou škálou jako třídou nástrojů a platí napříč jejími aktuálními verzemi: celkové IQ (v české adaptaci WAIS-III označované jako CIQ, v mezinárodní literatuře jako FSIQ) a indexové skóry poskytuje pouze WAIS, sociální kognici a trvalou pozornost (vigilanci) pouze MCCB, alternativní formy pro retest a citlivost na změnu má systematicky propracovanou pouze MCCB, a tak dále. Tato hlavní osa srovnání se s vývojem jednotlivých verzí WAIS nemění.

Česká klinická praxe ovšem přidává jeden specifický kontext, který stojí za to zmínit již zde: aktuálně je v ČR k dispozici WAIS-III (česká adaptace Hogrefe-Testcentrum), zatímco česká adaptace WAIS-5 se teprve připravuje. Některé dílčí přednosti MCCB v současné české praxi souvisejí specificky s tím, že WAIS-III je starší verze, a po publikaci české WAIS-5 budou v některých konkrétních klinických otázkách částečně vyrovnány. K tomuto rozlišení se vracím na konci sekce.

Obě baterie přitom nabízejí komplementární informaci: WAIS jako zavedený nástroj pro komplexní intelektový profil a diferenciální diagnostiku, MCCB jako specializovaný nástroj pro měření kognitivních domén relevantních pro schizofrenii a jejich vztah k psychosociálnímu fungování. Odpověď na otázku „MCCB nebo Wechslerova škála“ tedy závisí na klinické otázce — nikoli na diagnóze pacienta.

Za zmínku stojí jedna psychometrická specifičnost MCCB, která je v literatuře často zdůrazňována: všech deset testů bylo společně konormováno na jednom standardizačním vzorku (Kern et al., 2008), což zajišťuje přímou srovnatelnost T-skórů napříč doménami. Výběrová kritéria MCCB rovněž výslovně zahrnovala vztah k funkčnímu výsledku — baterie byla od počátku konstruována tak, aby měřila kognitivní schopnosti relevantní pro psychosociální fungování, což česká data Bezdíčka et al. (2020) na schizofrenním vzorku potvrdila (overall composite a doménový skór rychlosti zpracování predikovaly skóre PSP, Personal and Social Performance scale).

Toto rozhodovací schéma lze shrnout jednoduchým pravidlem: pokud je klinická otázka „jaký tento pacient je“, typicky uplatníme Wechslerovu škálu. Pokud je otázka „jak se tento pacient mění“ nebo „jak jeho kognice ovlivňuje fungování“, typicky uplatníme MCCB. V kontextu výzkumných projektů, klinických studií a strukturovaných intervencí kognitivní remediace je MCCB metodou volby. Pro komplexní intelektový profil a diferenciální diagnostiku v běžné klinické psychodiagnostice nabízí Wechslerova škála širší informaci. U pacienta se schizofrenií, u kterého je klinickou otázkou nejen aktuální stav, ale i sledování v čase nebo vztah kognitivního výkonu k psychosociálnímu fungování, představuje MCCB silnou volbu i v individuální klinické praxi. Obě metody se v rámci komplexního vyšetření smysluplně doplňují.

Aktuální česká situace: WAIS-III a výhled k WAIS-5

V Česku se aktuálně srovnání MCCB s Wechslerovou škálou týká konkrétně WAIS-III. Tato verze má v některých specifických oblastech omezení, která pro problematiku schizofrenie přímo souvisejí se silnými stránkami MCCB. Klasický Index rychlosti zpracování ve WAIS-III vyžaduje motorickou odpověď, takže u pacientů s psychomotorickým zpomalením, sedativními antipsychotiky či extrapyramidovými vedlejšími účinky může být zkreslen. Sloučený Index percepčního uspořádání neumožňuje oddělit vizuoprostorové schopnosti od fluidního usuzování. České normy WAIS-III pocházejí z konce 90. let, takže aktuálnost referenčního rámce je v některých podskupinách otázkou. V důsledku těchto specifik vychází srovnání MCCB s WAIS-III v české praxi pro některé otázky pro MCCB příznivěji, než by tomu bylo při srovnání s moderní verzí Wechslerovy škály.

Připravovaná česká adaptace WAIS-5 tyto body z velké části vyrovná. Oddělení Visual Spatial Index (VSI) od Fluid Reasoning Index (FRI) umožní přesnější analýzu, který typ neverbálního usuzování je u pacienta postižen — což WAIS-IV (sloučený Perceptual Reasoning Index) ani WAIS-III (sloučený Index percepčního uspořádání) nedokázaly. Nový pomocný (ancillary) Motor-Reduced Processing Speed Index poskytne měření rychlosti zpracování s redukovaným motorickým komponentem, tedy přesně to, co je u schizofrenní populace klinicky cenné. Aktualizace norem na současnou populaci je dalším přirozeným přínosem.

Po publikaci české WAIS-5 se tedy vztah mezi MCCB a Wechslerovou škálou v některých dílčích klinických otázkách změní — Wechslerova škála získá zpět část kognitivního terénu, ve kterém v současné WAIS-III verzi MCCB v české praxi prozatím dominuje. Konceptuální rozdíl mezi oběma nástroji ale zůstane: WAIS = celkový intelektový profil a diferenciální diagnostika, MCCB = doménově zaměřené měření změny v klinických studiích a v projektech kognitivní remediace.

Po publikaci české WAIS-5 se tedy vztah mezi MCCB a Wechslerovou škálou v některých dílčích klinických otázkách změní — Wechslerova škála získá zpět část kognitivního terénu, ve kterém v současné WAIS-III verzi MCCB v české praxi prozatím dominuje. Konceptuální rozdíl mezi oběma nástroji ale zůstane: WAIS = celkový intelektový profil a diferenciální diagnostika, MCCB = doménově zaměřené měření změny v klinických studiích a v projektech kognitivní remediace.

Použití mimo schizofrenii

MCCB byla vyvinuta jako cílový ukazatel pro schizofrenii a nejsilnější psychometrické zázemí má u této diagnózy. V transdiagnostickém využití je situace nuancovanější.

Bipolární afektivní porucha

Pro bipolární poruchu existuje největší validační základna mimo oblast schizofrenie. Metaanalýza Yu et al. (2017) zahrnula sedm klinických studií (z 88 identifikovaných záznamů) s celkem 487 pacienty s BD a 570 zdravými kontrolami a prokázala signifikantní deficity ve všech sedmi doménách MCCB — s velkou velikostí účinku pro overall composite a rychlost zpracování (> 0,8), střední ve většině ostatních domén (0,5–0,8) a malou v usuzování a sociální kognici (0,2–0,5). MCCB je dnes integrální součástí výzkumných protokolů Mezinárodní společnosti pro bipolární poruchy (ISBD), zejména pak baterie ISBD-BANC pro výzkum kognice v BD. Pro klinický výzkum, sledování kognitivních efektů léčby a strukturované hodnocení kognice u BD je tedy MCCB doložený nástroj. Pro komplexní diferenciálně-diagnostické vyšetření jednotlivého pacienta s BD se pak Wechslerova škála s doplněním cílených pozornostních a exekutivních testů jeví jako tradičnější volba.

Poruchy autistického spektra

Kuo et al. (2020) ve studii publikované v Psychological Medicine prokázali vícegrupovou konfirmační faktorovou analýzou na vzorku 100 dospělých se schizofrenií a 113 dospělých s ASD, že MCCB měří v obou skupinách totéž — totožnou konfiguraci, magnitudy i směry vztahů mezi doménami. Tento výsledek je metodologicky silný a výslovně podporuje použití MCCB jako standardního měřítka pro hodnocení kognice u dospělých s ASD i pro transdiagnostické srovnání kognitivních deficitů napříč spektrem autismus–schizofrenie. Pro otázku celkového intelektového profilu a premorbidního odhadu pak Wechslerova škála poskytuje komplementární informaci. Obě metody se v klinickém vyšetření dospělých s ASD smysluplně doplňují.

Depresivní porucha a další stavy

Pro deprese existují předběžná data ukazující dobrou diskriminační validitu (zejména v čínských a norských vzorcích), ale použití zůstává primárně výzkumné. Pro poruchy užívání návykových látek MCCB cíleně validována není a v této populaci je vhodnější kombinace WAIS s MoCA či specifickými neuropsychologickými testy. Pro demence, traumatické poškození mozku a neurologické stavy je MCCB nevhodná — chybí rozsáhlejší pokrytí klasických neuropsychologických domén (paměťové retence, řeči, vizuokonstrukce) a stejně tak normativní pokrytí starších věkových skupin.

Praktické aspekty zavedení do praxe

Při zavádění MCCB do klinické či výzkumné praxe v ČR je užitečné mít na paměti několik praktických bodů.

Přístup k české verzi. Český překlad je dostupný prostřednictvím spolupráce s českými metodicko-výzkumnými pracovišti (NUDZ, 1. LF UK, VFN), což současně zajišťuje přístup k aktuální metodice, ke školení i k publikovaným českým normám. Pro zájemce o klinické či výzkumné využití je nejvhodnější obrátit se přímo na tyto týmy.

Skórování s českými normami. Standardní postup pro českou interpretaci spočívá ve výpočtu T-skórů pomocí publikovaných regresních rovnic (Havlík et al., 2021), které zohledňují věk, pohlaví a vzdělání. Tento přístup je metodicky shodný s postupem u dalších importovaných nástrojů s lokálními normami a poskytuje pro českou populaci přesnější výsledky než výchozí americké normy v komerčním softwaru.

Kvalifikace administrátora. MCCB v systému PAR spadá do kvalifikační úrovně C, která vyžaduje pokročilé vzdělání v psychologickém testování (typicky doktorské, případně magisterské v klinické psychologii s odpovídajícím tréninkem v psychometrii). V českém kontextu odpovídá tato kvalifikace klinickému psychologovi po atestaci, případně klinickému psychologovi v přípravě pod supervizí.

Věkové pokrytí. Aktuální české normy pokrývají dospělou populaci ve věku 17–62 let, tedy věkové pásmo nejvíce relevantní pro výzkum a klinickou péči o pacienty se schizofrenií. Pro populace mimo toto rozmezí lze očekávat, že navazující české normativní práce budou rozsah postupně rozšiřovat.

Volba alternativních forem při retestu. Některé subtesty MCCB (BACS Symbol-Coding, HVLT-R, BVMT-R, MSCEIT) existují i samostatně mimo MCCB. Pokud byl pacient těmito testy předtím vyšetřen, je pro retest vhodné použít alternativní formy, kterých MCCB v rámci své licence poskytuje sadu právě pro tento účel.

Závěr

MCCB je mezinárodně zavedeným standardem pro měření kognitivního výkonu u schizofrenie a v této roli ji nelze snadno nahradit. Česká adaptace je dnes díky systematické práci českého akademického týmu plně funkční nástroj s publikovanými normami a doloženou diskriminační validitou — a navíc s českou evidencí podporující prediktivní vztah MCCB skórů k psychosociálnímu fungování pacientů. Z toho plyne, že MCCB se v ČR uplatní nejen v klinických studiích a projektech kognitivní remediace, ale také v individuální klinické práci se schizofrenními pacienty, kde je klinickou otázkou například monitorace kognitivní změny nebo posouzení kognitivních prediktorů funkčního výsledku.

Wechslerovy škály zůstávají primárním nástrojem pro otázky komplexního intelektového profilu, diferenciální diagnostiky a posudkové praxe. V české klinické praxi je tímto nástrojem aktuálně WAIS-III, připravovaná česká adaptace WAIS-5 přinese pro práci se schizofrenií několik dílčích vylepšení (zejména oddělení vizuoprostorových a fluidních schopností a Motor-Reduced Processing Speed Index pro odlišení kognitivního zpomalení od psychomotorického) a tím v některých konkrétních klinických otázkách částečně vyrovná specifickou výhodu, kterou MCCB v současné české praxi vůči starší WAIS-III má. Praktický úzus, který lze formulovat: pokud je klinická otázka „jaký tento pacient je“, typicky uplatníme Wechslerovu škálu. Pokud je otázka „jak se tento pacient mění“ nebo „jak jeho kognice ovlivňuje fungování“, typicky uplatníme MCCB.

MCCB a WAIS nejsou konkurenční nástroje — jejich účel je odlišný a jejich kombinace v rámci komplexního vyšetření je u řady výzkumných i klinických otázek velmi vhodná. Otázka „MCCB nebo WAIS?“ má smysl pouze v rámci konkrétní klinické otázky, na kterou má dané vyšetření odpovědět.

Hlavní zdroje

• Bezdíček, O., Michalec, J., Kališová, L., Kufa, T., Děchtěrenko, F., Chlebovcová, M., Havlík, F., Green, M. F., & Nuechterlein, K. H. (2020). Profile of cognitive deficits in schizophrenia and factor structure of the Czech MATRICS Consensus Cognitive Battery. Schizophrenia Research, 218, 85–92.
• Burton, C. Z., Vella, L., Harvey, P. D., Patterson, T. L., Heaton, R. K., & Twamley, E. W. (2013). Factor structure of the MATRICS Consensus Cognitive Battery (MCCB) in schizophrenia. Schizophrenia Research, 146(1–3), 244–248.
• Green, M. F., Harris, J. G., & Nuechterlein, K. H. (2014). The MATRICS Consensus Cognitive Battery: What we know 6 years later. American Journal of Psychiatry, 171(11), 1151–1154.
• Green, M. F., Nuechterlein, K. H., Kern, R. S., Baade, L. E., Fenton, W. S., Gold, J. M., et al. (2008). Functional co-primary measures for clinical trials in schizophrenia: Results from the MATRICS Psychometric and Standardization Study. American Journal of Psychiatry, 165(2), 221–228.
• Havlík, F., Michalec, J., Kališová, L., Děchtěrenko, F., Chlebovcová, M., Vaškovicová, M., & Bezdíček, O. (2021). The normative data study of the Czech MATRICS consensus cognitive battery. The Clinical Neuropsychologist, 35(sup1), S50–S64.
• Kern, R. S., Nuechterlein, K. H., Green, M. F., Baade, L. E., Fenton, W. S., Gold, J. M., et al. (2008). The MATRICS Consensus Cognitive Battery, Part 2: Co-norming and standardization. American Journal of Psychiatry, 165(2), 214–220.
• Kern, R. S., Gold, J. M., Dickinson, D., Green, M. F., Nuechterlein, K. H., Baade, L. E., et al. (2011). The MCCB impairment profile for schizophrenia outpatients: Results from the MATRICS Psychometric and Standardization Study. Schizophrenia Research, 126(1–3), 124–131.
• Kuo, S. S., Wojtalik, J. A., Mesholam-Gately, R. I., Keshavan, M. S., & Eack, S. M. (2020). Transdiagnostic validity of the MATRICS Consensus Cognitive Battery across the autism-schizophrenia spectrum. Psychological Medicine, 50(10), 1623–1632.
• McCleery, A., Green, M. F., Hellemann, G. S., Baade, L. E., Gold, J. M., Keefe, R. S., et al. (2015). Latent structure of cognition in schizophrenia: A confirmatory factor analysis of the MATRICS Consensus Cognitive Battery (MCCB). Psychological Medicine, 45(12), 2657–2666.
• Nuechterlein, K. H., Barch, D. M., Gold, J. M., Goldberg, T. E., Green, M. F., & Heaton, R. K. (2004). Identification of separable cognitive factors in schizophrenia. Schizophrenia Research, 72(1), 29–39.
• Nuechterlein, K. H., Green, M. F., Kern, R. S., Baade, L. E., Barch, D. M., Cohen, J. D., et al. (2008). The MATRICS Consensus Cognitive Battery, Part 1: Test selection, reliability, and validity. American Journal of Psychiatry, 165(2), 203–213.
• Yu, J., Cui, Y., Wei, S., Quan, M., Tan, S., Yang, F., Wang, Y., Tian, B., Hong, X., Sang, Y., Shi, J., Tan, Y., & Zhang, X. Y. (2017). Use of the MATRICS Consensus Cognitive Battery (MCCB) to evaluate cognitive deficits in bipolar disorder: A systematic review and meta-analysis. PLoS ONE, 12(4), e0176212.