Society for Personality Assessment (SPA), významná odborná společnost sdružující výzkumníky, kliniky a studenty v oblasti osobnostního a psychologického assessmentu, uspořádala svou výroční konferenci ve dnech 25.–29. března 2026 v hotelu Sheraton Centre Toronto v kanadském Torontu. Šlo o historicky první konvenci SPA mimo území Spojených států, což mělo i symbolický význam vzhledem k programovému důrazu na mezinárodní perspektivu, kulturní citlivost a nové metodologické směry. Program nabídl více než 100 kreditů v rámci kontinuálního vzdělávání a jeho těžiště tvořily čtyři hlavní přednáškové bloky doplněné rozsáhlou strukturou workshopů, sympozií, posterů a tematických sekcí.
Tento příspěvek shrnuje hlavní obsahové linie konference tak, jak vyplývají z oficiálního programu, a nabízí výklad jejich významu pro evropskou — a zvláště pro českou — psychodiagnostickou praxi. Důraz je kladen na čtyři hlavní (featured) přednášky, na pozici umělé inteligence a ekologického měření v programu, na linii multimetodického hodnocení a dimenzionální diagnostiky a na dimenzi inkluze a sociální spravedlnosti, která se v posledních letech stala stálou součástí intelektuálního profilu SPA.
Ústřední rámec: od statického profilu k dynamickému procesu
Pokud lze program torontské SPA shrnout jediným motivem, je to posun od izolovaného skórování testů k integrovanému porozumění člověku v čase, vztazích, kontextu a klinickém procesu. Anotace programu výslovně zdůrazňovala, že osobnostní diagnostika má kombinovat psychometrii, klinické uvažování, narativní data, údaje od informátorů, výkonové metody a nové technologie — nikoli se opírat o jeden test či jeden typ dat. Tato linie se táhla napříč všemi formáty programu, od krátkých příspěvků (papers) po celodenní předkonferenční workshopy.
Druhým výrazným motivem bylo postavení technologie. Konvence se nepouštěla do polarizovaných diskusí o tom, zda umělá inteligence „nahradí“ klinika, ale spíše se ptala, jak AI validovat, jak omezit její chyby a jak ji eticky a klinicky odpovědně zasadit do diagnostického procesu. Třetí linií bylo důsledné rozlišení mezi rysem a úrovní fungování — opakovaně se zdůrazňovalo, že rys nelze interpretovat bez kulturního kontextu, vztahového pole, vývojové dynamiky a subjektivní zkušenosti klienta.
Čtyři hlavní (featured) přednášky
| Příspěvek | Klíčové sdělení | Praktická implikace |
|---|---|---|
| Panel Assessing Personality as it is Lived — Roche, Natoli, Lewis; moderuje Nicole Cain | Osobnost je třeba hodnotit tak, jak se projevuje v každodenním životě, v kontextu a ve vztazích. | Ecological momentary assessment (EMA) doplňuje klasické testy o data z každodenního prožívání. |
| John Kurtz — Bruno Klopfer Award Lecture: Searching for Methods in the Madness | Klinická složitost vyžaduje multimetodický přístup a více zdrojů dat. | Kombinovat informátory, techniky doplňování vět, PAI a narativní metody. |
| Marc Fournier — nomologická síť moudrosti | Sebeposuzovací a výkonová měřítka moudrosti zachycují odlišné aspekty konstruktu. | Konvergence metod není samozřejmá; každá vrstva nese jiný typ informace. |
| Åse-Line Baltzersen — Same Trait, Different Function (keynote) | Tentýž rys může mít destruktivní, neutrální nebo ochrannou funkci podle úrovně fungování. | Diagnostik má hodnotit nejen přítomnost rysu, ale i jeho funkci, kontext a vývojovou trajektorii. |
Úvodní panel „Assessing Personality as it is Lived” byl programovým prohlášením celé konvence: přístup k osobnosti jako k dynamickému jevu, který se konstituuje v konkrétních situacích, vztazích a denních okamžicích. Příspěvky propojily ecological momentary assessment, strojové učení a klinickou kazuistiku z rezidenční léčby. Michael Roche představil, jak experience sampling methodology umožňuje propojit idiografický a nomotetický pohled — typicky tak, že kontextuální proměnné (například zkušenost s diskriminací) modulují, jak se rys v konkrétním okamžiku projevuje. Katie Lewis nabídla roční sledování pacienta v rezidenční léčbě, kde EMA poskytlo data o denním interpersonálním chování a prožívání. Adam Natoli pak ukázal příslib i interpretační rizika strojového učení a generativních modelů v analýze osobnostních dat. Panel moderovala Nicole Cain.
Bruno Klopfer Award Lecture Johna Kurtze byla v podstatě obhajobou metodologického pluralismu. Kurtz na příkladu vlastní výzkumné dráhy ukázal, jak různé zdroje dat zachycují různé vrstvy osobnostního fungování: informátoři pomáhají zkoumat stabilitu rysů v sociálních kontextech, techniky doplňování vět umožňují pracovat s konstruktem vývoje ega podle Loevingerové (ego development) a PAI lze využít k odlišení běžné defenzivity od vědomého zakrývání psychopatologie. Jeho aktuální narativní projekt analyzoval příběhy mladých dospělých o lockdownu během covidové pandemie podle růstových motivací, identity, koherence self a emoční investice — a tyto narativní proměnné se ukázaly jako významné prediktory aktuální subjektivně hodnocené psychické pohody (self-reported well-being).
Přednáška Marca Fourniera o moudrosti přinesla na první pohled odtažité, ale obecně platné metodologické sdělení: i teoreticky bohaté konstrukty mohou být metodologicky problematické, pokud výkonová a sebeposuzovací měřítka nekonvergují. Moudrost byla v anotaci definována jako morálně zakotvená excelence v sociálně-kognitivním zpracování špatně strukturovaných životních problémů. Fournier diskutoval i otázku, zda absence narcismu tvoří nutnou podmínku moudrosti, a dotkl se role generativní AI v budoucím výzkumu konstruktu.
Keynote Åse-Line Baltzersen byla historicky první SPA přednáškou založenou na žité zkušenosti. Baltzersenina expozice spojila osobní narativ, zdravotnické záznamy a reflexi zotavení s diagnostickými rámci ICD-11 a alternativního modelu DSM-5 (AMPD). Ústřední teze — same trait, different function — byla ilustrována proměnou impulzivní sebedestruktivity ve spontánní zvědavost orientovanou na obohacující prostředí. Z hlediska klinické formulace jde o důležitou korekci čistě rysového uvažování: význam rysu se mění podle úrovně self a interpersonálního fungování.
Umělá inteligence: opatrná integrace, nikoli automatizace
Umělá inteligence nebyla v Torontu okrajovým doplňkem, ale jednou z hlavních os programu. Workshop „The Bot Joins Here” vedl účastníky k implementaci AI-asistovaného narativního hodnocení; blok Deep Dive se věnoval etickému využívání AI ve výuce a praxi; sekce „AI in Psychological Assessment” zahrnovala mimo jiné validaci AI kódování Rorschachova morbidního obsahu, validační rámec pro AI v klinickém osobnostním assessmentu a digitální propojení dat R-PAS s formulací PDM-2.
Pro praxi je klíčové sdělení, že AI byla prezentována jako nástroj rozšiřující analytickou kapacitu klinika, nikoli jako jeho náhrada. Opakovaně se zdůrazňovala validace proti klinickým kritériím, omezení interpretace, etika a klinická odpovědnost. V tomto smyslu konvence držela linii, kterou lze popsat jako „opatrnou integraci“: AI může snižovat náročnost narativního kódování, hledat vzorce ve velkých objemech dat a podporovat výuku, ale klinický úsudek zůstává ústředním a nedelegovatelným prvkem.
Zajímavým doplněním byla skupina příspěvků o malingeringu připravovaném s podporou AI — tedy o nové formě ohrožení validity, která nutí forenzní diagnostiky aktualizovat dosavadní rámce testování validity symptomů.
Multimetodický přístup, validita a klasické metody
Druhou silnou linií programu bylo to, co lze nazvat renesancí multimetodického hodnocení. Byla patrná v Kurtzově přednášce, ale prostupovala i celou paralelní strukturou. Rorschachova metoda, zejména v systému R-PAS, byla prezentována jako přístup, který se současně digitalizuje (ekvivalence vzdálené a osobní administrace v amerických a brazilských vzorcích), empiricky ověřuje (vizuální pozornost, prediktivní validita pro interpersonální dynamiku a agresivní chování) a rozšiřuje do nových neuropsychologických, forenzních i terapeutických aplikací.
MMPI-3 byl silně zastoupen v příspěvcích zaměřených na vývoj škál, posuzování validity protokolu, využití při bariatrických a předoperačních vyšetřeních, aplikace v korekčním prostředí i otázky diferenciální validity. Program zahrnoval příspěvky o rasových a genderových rozdílech v MMPI-3 profilech, mapování zkušenostního vyhýbání (experiential avoidance) na MMPI-3 nebo využití reakčních latencí položek jako indikátoru validity protokolu. Pro evropského čtenáře je důležité, že tento materiál je relevantní i pro českou a německou praxi: pomáhá rozumět, kde se metoda v současnosti pohybuje a co lze očekávat při překladu nálezů do evropských adaptací.
Samostatnou pozornost si zaslouží linie validity symptomů a response bias (zkreslení odpovědí). Páteční sympozium pokrývalo výzkum metodou kriteriálních skupin, negativní response bias v MMPI-3 a vnořené (embedded) testy validity symptomů. Forenzní bloky řešily mimo jiné nový Response Bias Inventory a subtilní pozitivní response bias v R-PAS protokolech z evaluací v opatrovnických sporech — tedy oblast, která je z hlediska české i německé forenzní praxe trvale aktuální.
Dimenzionální diagnostika a klinické aplikace
Třetí osa konference se týkala implementace dimenzionálního modelu osobnostní patologie. Sekce o AMPD a navazujících rámcích řešily konkrétní praktické otázky: jak převést dimenzionální model do klinického rozhodování, jak jej využívat u dětí a adolescentů, jak vysvětlovat klientům přechod z kategoriální diagnózy na dimenzionální formulaci a jak dimenzionální data integrovat s klasickým psychometrickým profilem (PID-5, ICD-11 trait domains, úroveň osobnostního fungování).
Therapeutic Assessment a kolaborativní hodnocení (collaborative assessment) byly prezentovány jako metodické přístupy, které transformují diagnostiku z popisu v intervenci. Program obsahoval rozvíjenou kazuistiku „Therapeutic Assessment Case Study In-Progress“ s postupně prezentovanými výsledky MMPI-3, CWS a EMP. Další bloky se věnovaly zpětné vazbě, protipřenosu, práci s traumatem prostřednictvím výkonových testů, Warteggovu testu, Early Memories Procedure a zapojení pečovatelů do dětského a adolescentního assessmentu.
Pozoruhodným formátem byly bloky Deep Dive — tříhodinové vzdělávací sekce na vybraná témata: etické využívání AI (Dyette & Roberts), pokročilá integrativní diagnostika (Krishnamurthy & Smith) a blok LEAF zapojující osoby s žitou zkušeností a jejich rodiny do reflexe diagnostického procesu. Tato struktura signalizuje posun SPA od čistě technického zaměření k eticky a vztahově citlivější praxi.
Equity, Inclusion & Social Justice
Linie EISJ (Equity, Inclusion & Social Justice) byla v Torontu plnohodnotnou součástí programu, nikoli vedlejší dimenzí. Příspěvky se věnovaly diferenciálnímu fungování položek u sexuálních a genderových menšin, konvergenci PID-5 u sexuálních minorit, kulturnímu hodnocení neminoritizovaných klientů a podpůrným akcím pro účastníky výcviku z rasově a etnicky minoritizovaných skupin, pro neurodivergentní kolegy a pro LGBTQ+ komunitu. SPA tak aktivně reaguje na požadavek po větší kulturní citlivosti diagnostické praxe — což je téma relevantní i pro českou a středoevropskou praxi, kde se otázky transkulturní diagnostiky teprve postupně institucionalizují.
Co si z Toronta odnést pro evropskou praxi
Hlavní sdělení konference SPA 2026 lze formulovat ve třech bodech, které mají bezprostřední dopad i pro praxi v České republice a v německy mluvících zemích.
Za prvé, osobnostní assessment se posouvá od izolovaného skórování testů k integrovanému, multimetodickému a procesuálnímu pohledu. Pro evropského diagnostika to znamená, že kombinace MMPI/MMPI-3 nebo PAI s Rorschachovou metodou (R-PAS), s dimenzionálními nástroji (PID-5, ICD-11 trait domains) a s informátorskými či narativními daty není jen tradiční zvyk, ale aktuální mezinárodní směr.
Za druhé, technologie patří do diagnostiky jako nástroj, ne jako náhrada klinického úsudku. AI a EMA mohou rozšířit záběr hodnocení o ekologicky validnější data a o nové analytické postupy, ale jejich nasazení vyžaduje validaci, etickou rozvahu a kontinuální klinickou kontrolu. Pro evropskou praxi je klíčové, že tato linie není v rozporu s opatrnou regulací — naopak ji metodologicky podporuje.
Za třetí, dimenzionální diagnostika přestává být teoretickým programem a stává se prakticky implementovaným standardem. Pro klinika v České republice a v regionu DACH (Německo, Rakousko, Švýcarsko), kde má dimenzionální myšlení silnou oporu v tradici psychodynamické (OPD) i psychometrické, jde o vítané sblížení s dosud převážně anglosaským proudem.
Z hlediska klinické formulace zůstává nejvýraznějším poselstvím Baltzersenina teze: same trait, different function. Připomíná, že rys bez kontextu úrovně fungování není diagnózou, ale pouze jedním z výchozích dat. Toronto 2026 tuto myšlenku zasadilo do širšího rámce současného mezinárodního směřování: k dimenzionální, multimetodické, technologicky informované a klinicky odpovědné diagnostice.
Hlavní zdroje
- Society for Personality Assessment. (2026). 2026 SPA Convention. www.personality.org/events/2026-spa-convention
- Society for Personality Assessment. (2026). 2026 SPA Workshops & Convention — Program. www.personality.org/2026-spa-convention
- Society for Personality Assessment. (2026). Schedule at a glance. PDF
- Society for Personality Assessment. (2026). 2026 MMPI/MPQ Research Symposium. www.personality.org/2026-mmpi-mpq-symposium
- Society for Personality Assessment. (2026). 2026 SITAR Conference. www.personality.org/2026-sitar-conference