Specifické klinické nástroje

Psychologické testy v klinické psychologii – 5. díl


Série: Psychologické testy v klinické psychologii

Tento článek je posledním dílem série věnované přehledu hlavních psychodiagnostických metod zaměřených na zjišťování psychopatologie. Série zahrnuje:

1. díl: Sebeposuzovací dotazníky a inventáře

2. díl: Strukturované diagnostické rozhovory a posuzovací škály

3. díl: Projektivní metody

4. díl: Testy kognitivních funkcí a neuropsychologické baterie

5. díl: Specifické klinické nástroje (tento článek)


Úvod

Předchozí díly této série představily hlavní kategorie psychodiagnostických metod – od sebeposuzovacích dotazníků přes strukturované rozhovory, posuzovací škály a projektivní metody až po výkonové kognitivní testy. Každá z těchto kategorií pokrývá široké spektrum psychopatologie a kognitivních funkcí. Existují však klinické fenomény, které vyžadují specializované diagnostické nástroje – metody vyvinuté cíleně pro posouzení konkrétní poruchy, konkrétního symptomu nebo konkrétního klinického konstruktu.

Tento závěrečný díl představuje výběr takových specifických klinických nástrojů. Jedná se o metody, které v předchozích dílech nebyly podrobně pokryty, přestože v klinické praxi zaujímají důležité místo. Výběr je zaměřen na oblasti, které jsou v klinickopsychologické diagnostice nejfrekventovanější: posuzování psychopatie a rizika násilí, obsedantně-kompulzivní poruchu, poruchy příjmu potravy, poruchy spojené s užíváním návykových látek, disociativní poruchy, traumatické zážitky a ADHD v dospělosti.

Psychopatie a posuzování rizika násilí

Psychopathy Checklist-Revised (PCL-R)

PCL-R (Hare, 1991; 2. vydání Hare, 2003) je 20položkový hodnotitelský nástroj, který je obecně považován za zlatý standard v posouzení psychopatie. Je třeba předeslat, že psychopatie není formální diagnostickou jednotkou v DSM-5 ani v MKN-11 – jde o klinický konstrukt, jehož nejbližším formálním ekvivalentem je antisociální porucha osobnosti. Hodnocení vychází z polostrukturovaného rozhovoru (typicky 90–120 minut) a z důkladné analýzy dokumentace (trestní rejstřík, zdravotnická dokumentace, posudky aj.). Každá položka je hodnocena na třístupňové škále (0 = neodpovídá, 1 = odpovídá částečně, 2 = plně odpovídá). Celkový skór se pohybuje v rozmezí 0–40; v severoamerickém kontextu je obvyklý cut-off pro psychopatii ≥ 30, v evropském výzkumu se někdy pracuje s nižšími prahovými hodnotami.

Faktorová struktura

PCL-R má dvoufaktorovou hierarchickou strukturu se čtyřmi facetami (Hare, 2003; Hare & Neumann, 2008):

Faktor / facetaObsah
Faktor 1: Interpersonálně-afektivní
Faceta 1 – InterpersonálníPovrchní šarm, grandiózní sebehodnocení, patologické lhání, manipulativnost.
Faceta 2 – AfektivníNedostatek lítosti a viny, mělký afekt, nedostatek empatie, neschopnost přijmout odpovědnost za vlastní jednání.
Faktor 2: Antisociálně-behaviorální
Faceta 3 – Životní stylPotřeba stimulace / náchylnost k nudě, parazitický životní styl, nedostatek realistických dlouhodobých cílů, impulzivita, nezodpovědnost.
Faceta 4 – AntisociálníSlabá kontrola chování, časné behaviorální problémy, juvenilní delikvence, porušování podmínek propuštění, kriminální všestrannost.

Klinický a forenzní význam

PCL-R patří k nejdůležitějším nástrojům ve forenzní psychologii. Skór PCL-R je jedním z nejsilnějších známých prediktorů násilné recidivy a celkové kriminální recidivy. Je používán při posuzování rizika, při rozhodování o podmíněném propuštění, při hodnocení přiměřenosti bezpečnostních opatření a při plánování terapeutických intervencí.

Je třeba zdůraznit, že PCL-R vyžaduje důkladné zaškolení administrátora a přístup k dostatečné dokumentaci. Hodnocení bez adekvátní dokumentace nebo bez rozhovoru (hodnocení výhradně na základě spisové dokumentace, tzv. file-only rating) je metodologicky problematické a je doporučováno pouze ve výjimečných případech.

Existuje i screeningová verze PCL:SV (Screening Version; Hart, Cox & Hare, 1995) s 12 položkami, která je určena pro rychlejší orientační posouzení, a verze pro mládež PCL:YV (Youth Version; Forth, Kosson & Hare, 2003).

Dostupnost v ČR: PCL-R má české vydání (Hogrefe-Testcentrum), avšak jeho používání v českém prostředí vyžaduje obezřetnost a specializované zaškolení. Otázku rozsahu a aktuálnosti lokálních norem je vhodné vždy ověřit podle aktuálního manuálu.

Nástroje pro posuzování rizika násilí

Posuzování rizika násilného chování je jednou z klíčových úloh forenzní psychologie. Kromě PCL-R existuje řada strukturovaných nástrojů pro posuzování rizika:

NástrojAutořiTypZaměřeníPoznámka
HCR-20 V3Douglas, Hart, Webster & Belfrage (2013)Strukturovaný profesionální úsudek (SPJ)Riziko násilného chování obecně20 položek ve 3 škálách: historické, klinické a rizikové faktory. Celosvětově nejpoužívanější SPJ nástroj.
SVR-20Boer, Hart, Kropp & Webster (1997)SPJRiziko sexuálního násilí20 položek zaměřených na rizikové faktory sexuální recidivy.
SARAKropp, Hart, Webster & Eaves (1999)SPJRiziko domácího násilí20 položek zaměřených na riziko partnerského násilí; existuje i novější verze SARA-V3 (2008).
LSI-RAndrews & Bonta (1995)AktuárskýCelkové riziko recidivy a kriminogenní potřeby54 položek; primárně používán v nápravném systému (probace, vězeňství).
VRAG-RRice, Harris & Lang (2013)AktuárskýRiziko násilné recidivyČistě aktuárský nástroj založený na empiricky odvozených prediktorech.

Strukturovaný profesionální úsudek (SPJ) představuje přístup, v němž klinik systematicky posuzuje empiricky podložené rizikové faktory, ale konečný závěr o úrovni rizika formuluje na základě klinického úsudku, nikoli mechanickým algoritmem. Tento přístup je v současné forenzní praxi často preferován před čistě aktuárskými nástroji, ačkoli aktuárské metody (zejména VRAG-R nebo Static-99R u sexuálních pachatelů) zůstávají v některých kontextech nadále standardem.

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)

Yale-Brown Obsessive Compulsive Scale (Y-BOCS)

Y-BOCS (Goodman et al., 1989a, 1989b) je posuzovací škála administrovaná formou polostrukturovaného rozhovoru, která je zlatým standardem pro kvantifikaci závažnosti obsedantně-kompulzivních symptomů. Hodnotí separátně závažnost obsesí a kompulzí, každou na pěti dimenzích:

DimenzeObseseKompulze
ČasKolik času zabírají obsedantní myšlenky?Kolik času zabírají kompulzivní rituály?
InterferenceDo jaké míry narušují obsese běžné fungování?Do jaké míry narušují kompulze běžné fungování?
DistresJakou míru distresu obsese způsobují?Jakou míru distresu pacient prožívá, pokud se pokusí kompulzím odolat?
Snaha odolatDo jaké míry se pacient snaží obsesím odolat?Do jaké míry se pacient snaží kompulzím odolat?
KontrolaDo jaké míry má pacient kontrolu nad obsesemi?Do jaké míry má pacient kontrolu nad kompulzemi?

Celkový skór se pohybuje v rozmezí 0–40 (0–20 obsese + 0–20 kompulze). Před administrací škály závažnosti se pomocí Symptom Checklistu identifikují konkrétní obsese a kompulze pacienta.

Rozmezí skóruInterpretace
0–7Subklinické příznaky
8–15Mírná OCD
16–23Střední OCD
24–31Těžká OCD
32–40Extrémně těžká OCD

Y-BOCS je primárním měřítkem účinnosti v klinických studiích léčby OCD (farmakoterapie i psychoterapie). Existuje i sebeposuzovací verze (Y-BOCS-SR) a verze pro děti (CY-BOCS; Scahill et al., 1997).

Dostupnost v ČR: Y-BOCS je v českém prostředí používána, zejména na specializovaných pracovištích pro léčbu OCD.

Další nástroje pro OCD

NástrojTypCharakteristikaČeská verze
OCI-R (Obsessive-Compulsive Inventory-Revised)Sebeposuzovací (18 položek)Měří závažnost OCD symptomů v 6 subškálách: kontrolování, hromadění, neutralizace, obsese, řazení, mytí. Krátký a psychometricky solidní screeningový nástroj.Ano
DOCS (Dimensional Obsessive-Compulsive Scale)Sebeposuzovací (20 položek)Dimenzionální posouzení závažnosti OCD ve 4 dimenzích: kontaminace, zodpovědnost za ublížení, nepřijatelné myšlenky, symetrie/řazení.Výzkumné použití
PI-R (Padua Inventory-Revised)Sebeposuzovací (39 položek)Měří obsedantně-kompulzivní symptomy s důrazem na oddělení obsesí od obav (worries).Ne

Poruchy příjmu potravy

Eating Disorder Examination (EDE) a EDE-Q

Eating Disorder Examination (Fairburn & Cooper, 1993; aktuální verze EDE 17.0; Fairburn, Cooper & O’Connor, 2014) je polostrukturovaný rozhovor považovaný za zlatý standard v diagnostice poruch příjmu potravy. Pokrývá čtyři subškály: restrikce (dietary restraint), obavy z jídla (eating concern), obavy o postavu (shape concern) a obavy o tělesnou hmotnost (weight concern). Kromě těchto subškál hodnotí i specifické behaviorální příznaky (přejídání, očistné neboli purgativní chování, nadměrné cvičení).

EDE-Q (Eating Disorder Examination Questionnaire; Fairburn & Beglin, 1994; aktuální verze EDE-Q 6.0) je sebeposuzovací verze EDE s 28 položkami zachovávající stejnou čtyřsubškálovou strukturu. EDE-Q patří k celosvětově nejpoužívanějším sebeposuzovacím nástrojům v oblasti poruch příjmu potravy a je standardem v klinickém výzkumu.

Dostupnost v ČR: EDE-Q nebyl v ČR komerčně vydán, existuje však standardizovaný český překlad využívaný v tuzemském výzkumu i klinické praxi (např. v diagnostice poruch příjmu potravy u sportovců a v rámci studií na 1. LF UK).

Další nástroje pro poruchy příjmu potravy

NástrojTypPoložekZaměřeníČeská verze
EDI-3 (Eating Disorder Inventory-3)Sebeposuzovací9112 primárních škál pokrývajících jak symptomy poruch příjmu potravy, tak psychologické rysy (perfekcionismus, interpersonální nejistota, emocionální dysregulace aj.). Komplexnější profil než EDE-Q.Status české adaptace je vhodné ověřit u distributora
EAT-26 (Eating Attitudes Test-26)Sebeposuzovací26Screening rizikového jídelního chování a postojů. Tři subškály: diety, bulimie / zaujetí jídlem, orální kontrola. Volně dostupný.Ano
BSQ (Body Shape Questionnaire)Sebeposuzovací34Obavy z tělesného tvaru za uplynulé 4 týdny. Často používán jako doplňkové měřítko nespokojenosti s tělem.Ano

Poruchy spojené s užíváním návykových látek

AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test)

AUDIT (Saunders, Aasland, Babor, de la Fuente & Grant, 1993) je 10položkový screeningový nástroj vyvinutý Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro identifikaci rizikového a škodlivého pití alkoholu. Pokrývá tři domény: rizikové pití (frekvence a množství konzumace, epizodické nadměrné pití – položky 1–3), příznaky závislosti (ztráta kontroly, selhání povinností, ranní pití – položky 4–6) a škodlivé pití (pocity viny, výpadky paměti, zranění, obavy okolí – položky 7–10).

Rozmezí skóruInterpretaceDoporučená intervence
0–7Nízkorizikové pitíEdukace o rizicích alkoholu.
8–15Rizikové pitíKrátká intervence.
16–19Škodlivé pitíKrátká intervence + monitorování; zvážit podrobnější vyšetření.
20–40Pravděpodobná závislostPodrobnější diagnostické vyšetření + specializovaná léčba.

AUDIT je celosvětově nejpoužívanějším screeningovým nástrojem v oblasti adiktologie. Jeho hlavní předností je jednoduchost, krátká doba administrace (2–5 minut), dobrá psychometrická charakteristika a dostupnost v desítkách jazyků. Existuje i zkrácená verze AUDIT-C (3 položky zaměřené pouze na konzumaci), která je vhodná pro velmi rychlý screening.

Dostupnost v ČR: AUDIT je v českém prostředí k dispozici a je široce používán.

Další nástroje pro poruchy spojené s užíváním látek

NástrojTypZaměřeníCharakteristikaČeská verze
DAST-10 (Drug Abuse Screening Test-10)Sebeposuzovací (10 položek)Screening užívání drogAnalogie AUDIT pro drogy (bez alkoholu). Dichotomický formát (ano/ne).Ano
CAGESebeposuzovací (4 položky)Screening závislosti na alkoholuAkronym z anglických otázek: Cut down, Annoyed, Guilty, Eye-opener. Ultrakrátký screening (≥ 2 kladné odpovědi = podezření na problém s alkoholem).Ano
ASI (Addiction Severity Index)Polostrukturovaný rozhovorKomplexní posouzení závažnosti závislostiPokrývá 7 oblastí: zdravotní stav, zaměstnání, alkohol, drogy, právní problémy, rodina / sociální vztahy, psychický stav. Standardní nástroj pro komplexní posouzení v adiktologii.Ano
TLFB (Timeline Followback)Strukturovaný rozhovorRetrospektivní denní záznam konzumaceKalendářová metoda pro podrobnou rekonstrukci konzumace alkoholu / drog za definované období (typicky 90 dní).Výzkumné použití
SADQ (Severity of Alcohol Dependence Questionnaire)Sebeposuzovací (20 položek)Závažnost závislosti na alkoholuMěří závažnost syndromu závislosti v 5 doménách: fyzické abstinenční příznaky, afektivní abstinenční příznaky, úlevové pití, frekvence konzumace, rychlost návratu příznaků po abstinenci.Ne

Disociativní poruchy

Dissociative Experiences Scale (DES)

DES (Bernstein & Putnam, 1986; revize DES-II: Carlson & Putnam, 1993) je 28položkový sebeposuzovací nástroj měřící frekvenci disociativních zážitků. Pacient uvádí, jak často (0–100 %) zažívá různé typy disociativních zkušeností, jako je amnézie, depersonalizace, derealizace, absorpce a imaginativní zapojení. Celkové skóre je průměr odpovědí na všech 28 položek (rozsah 0–100). DES měří primárně psychoformní disociaci, na rozdíl od somatoformní disociace, na niž se zaměřuje SDQ-20.

Skór DES ≥ 30 je obecně považován za cut-off naznačující klinicky významnou disociaci a potřebu podrobnějšího diagnostického vyšetření. Subškálový skór DES-T (DES-Taxon; Waller, Putnam & Carlson, 1996) je specifičtěji zaměřen na patologickou disociaci (na rozdíl od běžných disociativních zážitků jako absorpce a imaginativní zapojení) a lépe diskriminuje osoby s disociativními poruchami od osob s jinými psychiatrickými diagnózami.

DES je celosvětově nejpoužívanějším screeningovým nástrojem disociativních poruch. Není diagnostickým nástrojem v užším slova smyslu – slouží ke screeningu a ke kvantifikaci míry disociativních zážitků, nikoli ke stanovení diagnózy.

Dostupnost v ČR: DES je v českém prostředí k dispozici a je používán v klinické praxi i výzkumu.

Další nástroje pro disociaci

NástrojTypZaměřeníCharakteristikaČeská verze
SDQ-20 (Somatoform Dissociation Questionnaire)Sebeposuzovací (20 položek)Somatoformní disociaceMěří tělesné projevy disociace (anestezie, analgezie, motorické poruchy). Doplňuje DES, která je zaměřena primárně na psychoformní disociaci.Ano
DDIS (Dissociative Disorders Interview Schedule)Strukturovaný rozhovorDiagnostika disociativních poruchPokrývá disociativní poruchy dle DSM-5 + somatizaci, hraniční poruchu osobnosti, sebepoškozování a Schneiderovy příznaky prvního řádu.Ne
SCID-D-R (Structured Clinical Interview for DSM Dissociative Disorders-Revised)Polostrukturovaný rozhovorDiagnostika disociativních poruchZlatý standard v diagnostice disociativních poruch. Hodnotí 5 disociativních symptomů: amnézie, depersonalizace, derealizace, zmatení identity a alterace identity.Ne
A-DES (Adolescent Dissociative Experiences Scale)Sebeposuzovací (30 položek)Disociace u adolescentůAnalogie DES pro adolescenty (11–18 let).Ne
MID (Multidimensional Inventory of Dissociation)Sebeposuzovací (218 položek)Komplexní posouzení disociaceNejkomplexnější sebeposuzovací nástroj pro disociaci. Pokrývá 23 škál. Obsahuje i validitní škály.Ne

Trauma a posttraumatická stresová porucha (PTSP)

Diagnostika PTSP byla podrobně popsána ve 2. díle (CAPS-5), sebeposuzovací nástroje (PCL-5, IES-R) byly zmíněny v 1. díle. Zde doplníme nástroje zaměřené na identifikaci traumatických zážitků a na specifické populace.

Nástroje pro identifikaci traumatických zážitků

NástrojTypZaměřeníCharakteristikaČeská verze
CTQ (Childhood Trauma Questionnaire)Sebeposuzovací (28 položek)Retrospektivní zjištění dětského traumatuPět subškál: emocionální zneužívání, fyzické zneužívání, sexuální zneužívání, emocionální zanedbávání, fyzické zanedbávání + 3 položky minimalizace / popření. Nejpoužívanější nástroj pro retrospektivní posouzení dětského traumatu.Ano
LEC-5 (Life Events Checklist for DSM-5)Sebeposuzovací (17 položek)Screeningový inventář traumatických událostíStandardní součást diagnostického postupu PTSP dle DSM-5. Pokrývá hlavní typy traumatických událostí.Ano
ACE (Adverse Childhood Experiences)Sebeposuzovací (10 položek)Nepříznivé dětské zkušenostiJednoduchý screeningový nástroj zachycující 10 typů nepříznivých dětských zkušeností. Vychází ze studie Felitti et al. (1998).Ano
ETI (Early Trauma Inventory Self-Report)Sebeposuzovací (56 položek)Časné traumatické zkušenostiPokrývá fyzické, emocionální a sexuální trauma + celkové trauma před 18. rokem věku.Ne

ADHD v dospělosti

Diagnostika ADHD v dospělosti je oblastí, kde specifické screeningové a diagnostické nástroje hrají důležitou roli, protože symptomy ADHD se v dospělosti mohou projevovat odlišně než v dětství a mohou být zaměněny za příznaky úzkostných nebo afektivních poruch.

NástrojTypPoložekZaměřeníČeská verze
ASRS (Adult ADHD Self-Report Scale)Sebeposuzovací18 (plná) / 6 (screening)Screeningový nástroj pro ADHD v dospělosti vyvinutý WHO. 18 položek odpovídajících DSM-5 kritériím ADHD. Screeningová verze (6 položek) slouží k rychlé identifikaci. Volně dostupný.Ano
CAARS (Conners‘ Adult ADHD Rating Scales)Sebeposuzovací + hodnotitelská verze66 (plná) / 26 (zkrácená)Komplexnější posouzení ADHD symptomů v dospělosti. Subškály: nepozornost / paměťové problémy, hyperaktivita / neklid, impulzivita / emocionální labilita, problémy se sebepojetím. Existuje i verze pro hodnotitele (pozorovatel).Ne
WURS (Wender Utah Rating Scale)Sebeposuzovací25Retrospektivní posouzení symptomů ADHD v dětství (z perspektivy dospělého pacienta). Používá se jako doplňkový nástroj pro podporu diagnózy ADHD v dospělosti prostřednictvím dokumentace dětských symptomů.Ano
DIVA-5 (Diagnostic Interview for ADHD in Adults)Polostrukturovaný rozhovorZaložen na DSM-5Strukturovaný diagnostický rozhovor pro ADHD v dospělosti. Hodnotí aktuální symptomy i retrospektivní dětské symptomy. Zahrnuje rozhovor s pacientem i s informátorem.Ano (Šťastná, Miovský & Bareš, 2021; Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN)

Další specifické klinické nástroje

Autismus – diagnostické nástroje

NástrojTypZaměřeníCharakteristikaČeská verze
ADOS-2 (Autism Diagnostic Observation Schedule, 2nd Edition)Standardizované pozorováníPoruchy autistického spektra (PAS)Polostrukturované pozorování v 5 modulech dle věku a jazykové úrovně. Zlatý standard v diagnostice autismu.Ano (Hogrefe-Testcentrum, 2014; autoři adaptace: Brejlová, Ptáček, Soukupová)
ADI-R (Autism Diagnostic Interview-Revised)Polostrukturovaný rozhovor (s rodičem)PASRozsáhlý rozhovor s pečovatelem zaměřený na vývojovou anamnézu v oblasti sociální interakce, komunikace a stereotypního chování. V kombinaci s ADOS-2 tvoří zlatý standard diagnostiky autismu.Používán*
AQ (Autism-Spectrum Quotient)Sebeposuzovací (50 položek)Screening autistických rysů u dospělýchKrátký screeningový dotazník. Cut-off ≥ 32 naznačuje klinicky významné autistické rysy.Používán
SRS-2 (Social Responsiveness Scale, 2nd Edition)Hodnotitelský (65 položek)Závažnost autistických symptomůHodnotí sociální komunikaci a omezené / repetitivní chování. Verze pro děti i dospělé.Používán

* ADOS-2 má oficiální české vydání (Hogrefe-Testcentrum, 2014); ADI-R je v české klinické praxi široce používán, oficiální status standardizované české adaptace je vhodné ověřit u držitele licence.

Poruchy osobnosti – dimenzionální nástroje

NástrojTypZaměřeníCharakteristikaČeská verze
PID-5 (Personality Inventory for DSM-5)Sebeposuzovací (220 položek)Maladaptivní osobnostní rysy (AMPD)Měří 25 facet maladaptivních osobnostních rysů organizovaných do 5 domén (negativní afektivita, odtažitost, antagonismus, disinhibice, psychoticismus) dle Alternativního modelu poruch osobnosti DSM-5.Validovaná česká verze**
LPFS-SR (Level of Personality Functioning Scale – Self Report)Sebeposuzovací (80 položek)Úroveň osobnostního fungování (AMPD)Měří úroveň fungování osobnosti ve 4 oblastech: identita, sebesměrování, empatie, intimita.Výzkumné použití
SCID-5-AMPDPolostrukturovaný rozhovorAlternativní model poruch osobnostiStrukturovaný rozhovor pro dimenzionální posouzení poruch osobnosti dle DSM-5 sekce III.Ne
BPI (Borderline Personality Inventory)Sebeposuzovací (53 položek)Hraniční porucha osobnostiScreeningový nástroj zaměřený na klíčové rysy hraniční poruchy osobnosti.Ano

Suicidalita a sebepoškozování

NástrojTypZaměřeníCharakteristikaČeská verze
C-SSRS (Columbia-Suicide Severity Rating Scale)Polostrukturovaný rozhovorSuicidální myšlenky a chováníPosuzuje intenzitu a závažnost suicidálních myšlenek (5 úrovní) a suicidálního chování. Standardní nástroj v klinických studiích a stále více i v klinické praxi. Požadován FDA pro klinické studie.Ano***
SBQ-R (Suicidal Behaviors Questionnaire-Revised)Sebeposuzovací (4 položky)Screening suicidálního rizikaUltrakrátký screening: celoživotní suicidální myšlenky, frekvence za poslední rok, hrozba suicidálním jednáním, pravděpodobnost budoucího pokusu.Výzkumné použití
BHS (Beck Hopelessness Scale)Sebeposuzovací (20 položek)BeznadějViz 1. díl série. Klíčový prediktor suicidálního chování.Ano

Souhrnný přehled podle klinických oblastí

Klinická oblastHlavní nástrojeZákladní metoda dané oblasti
PsychopatiePCL-R, PCL:SVPCL-R
Riziko násilíHCR-20 V3, SVR-20, SARA, VRAG-RHCR-20 V3
OCDY-BOCS, OCI-R, DOCSY-BOCS
Poruchy příjmu potravyEDE / EDE-Q, EDI-3, EAT-26EDE (rozhovor) / EDE-Q (dotazník)
AlkoholAUDIT, AUDIT-C, CAGE, ASIAUDIT (screening) / ASI (komplexní posouzení)
DrogyDAST-10, ASI, TLFBASI
DisociaceDES, DES-T, SDQ-20, SCID-D-RDES (screening) / SCID-D-R (diagnostika)
Trauma / PTSPCAPS-5, PCL-5, CTQ, LEC-5, ACECAPS-5 (diagnostika) / PCL-5 (screening)
ADHD dospělýchASRS, CAARS, DIVA-5, WURSDIVA-5 (diagnostika) / ASRS (screening)
AutismusADOS-2, ADI-R, AQ, SRS-2ADOS-2 + ADI-R
Poruchy osobnosti (dimenzionální)PID-5, LPFS-SR, SCID-5-AMPDSCID-5-AMPD
SuicidalitaC-SSRS, SBQ-R, BHSC-SSRS

** Validovaná česká verze PID-5 s normativními daty je k dispozici (výzkumný tým 1. LF UK a NÚDZ); v klinické praxi je stále více relevantní pro diagnostiku dle Alternativního modelu poruch osobnosti.

*** Lingvisticky validovaná česká verze C-SSRS je oficiálně k dispozici prostřednictvím Columbia Lighthouse Project (cssrs.columbia.edu) a je bezplatně použitelná pro klinické a výzkumné účely.

Závěr a shrnutí série

Tímto pátým dílem uzavíráme sérii věnovanou přehledu hlavních psychodiagnostických metod v klinické psychologii. Série pokryla pět základních kategorií diagnostických nástrojů:

Sebeposuzovací dotazníky a inventáře (1. díl) zachycují subjektivní perspektivu pacienta prostřednictvím standardizovaných položek. Strukturované diagnostické rozhovory a posuzovací škály (2. díl) přinášejí perspektivu vyškoleného klinika a umožňují jak kategoriální diagnostiku, tak dimenzionální hodnocení závažnosti symptomů. Projektivní metody (3. díl) zachycují implicitní, neverbalizované aspekty osobnostního fungování. Výkonové testy kognitivních funkcí a neuropsychologické baterie (4. díl) měří objektivní kognitivní výkon. A konečně specifické klinické nástroje (5. díl) doplňují instrumentárium o metody cíleně vyvinuté pro konkrétní klinické fenomény.

Průřezovým principem celé série je, že žádná jednotlivá metoda nemůže poskytnout úplný obraz o psychickém stavu pacienta. Validita psychodiagnostického závěru vzrůstá s konvergencí nálezů z více nezávislých zdrojů dat – sebeposuzování pacienta, klinického pozorování a rozhovoru, výkonových testů, anamnestických údajů a případně projektivních metod. Multimodální diagnostický přístup, založený na integraci různých typů informací, zůstává základním principem zodpovědné psychodiagnostické praxe.

Pro českou klinickou psychologii platí, že řada celosvětově klíčových nástrojů je v českém prostředí dostupná, zatímco u některých důležitých metod české adaptace dosud chybí. Rozšiřování repertoáru validovaných českých verzí psychodiagnostických metod – a současně kritické hodnocení kvality a aktuálnosti existujících adaptací – zůstává jednou z hlavních výzev oboru.rzí psychodiagnostických metod – a současně kritické hodnocení kvality a aktuálnosti existujících adaptací – zůstává jednou z hlavních výzev oboru.

Přejít nahoru