Psychologické testy v klinické psychologii — 1. díl
Série: Psychologické testy v klinické psychologii
Tento článek je prvním dílem série věnované přehledu hlavních psychodiagnostických metod zaměřených na zjišťování psychopatologie. Série zahrnuje:
1. díl: Sebeposuzovací dotazníky a inventáře (tento článek)
2. díl: Strukturované diagnostické rozhovory a posuzovací škály
3. díl: Projektivní metody
4. díl: Testy kognitivních funkcí a neuropsychologické baterie
5. díl: Specifické klinické nástroje
Úvod
Sebeposuzovací dotazníky a inventáře patří mezi nejrozšířenější psychodiagnostické nástroje v klinické psychologii. Jejich podstatou je, že pacient sám hodnotí své prožívání, chování a symptomy prostřednictvím standardizovaných položek. Výsledky jsou kvantifikovány formou škálových skórů, které jsou porovnávány s normativními daty.
Hlavní výhodou sebeposuzovacích dotazníků je efektivita administrace (možnost skupinového zadávání, relativně krátká doba administrace ve srovnání s rozhovory), standardizované skórování, které omezuje zkreslení hodnotitele, a existence rozsáhlých normativních a výzkumných dat. Řada těchto nástrojů navíc disponuje propracovanými validitními škálami umožňujícími detekci různých stylů odpovídání.
Omezením sebeposuzovacích dotazníků je závislost na schopnosti a ochotě pacienta podat o sobě validní informace. Toto omezení se projevuje zejména u pacientů s nedostatečným náhledem na vlastní psychický stav, u pacientů s tendencí k disimulaci (záměrnému zastírání symptomů) či agravaci (nadměrnému zdůrazňování symptomů) a u osob s kognitivním deficitem nebo s nedostatečnou schopností čtení a porozumění textu. Proto je vždy nezbytné výsledky sebeposuzovacích dotazníků integrovat s dalšími diagnostickými zdroji.
V tomto článku představíme hlavní sebeposuzovací dotazníky a inventáře zaměřené na zjišťování psychopatologie, které patří k celosvětově nejpoužívanějším. Rozlišujeme přitom dva základní typy: multidimenzionální osobnostní inventáře pokrývající široké spektrum psychopatologie a symptomové dotazníky zaměřené na specifické klinické domény.
Multidimenzionální osobnostní inventáře
Multidimenzionální osobnostní inventáře jsou komplexní nástroje pokrývající širokospektrální posouzení psychopatologie a osobnostních charakteristik v rámci jediné administrace. Poskytují víceškálový profil, který umožňuje diferenciálnědiagnostické rozvahy a identifikaci komorbidních stavů. V klinické psychologii představují základ psychodiagnostického vyšetření zaměřeného na komplexní posouzení osobnosti a psychopatologie.
Minnesota Multiphasic Personality Inventory (MMPI-2 / MMPI-2-RF / MMPI-3)
Historie a vývoj
MMPI patří k nejrozšířenějším a výzkumně nejlépe podloženým osobnostním dotazníkům v klinické psychologii. Původní verze byla publikována v roce 1943 (Hathaway & McKinley) a vznikla empirickou metodou kontrastních skupin — položky byly vybírány na základě jejich schopnosti diferencovat klinické skupiny od normální populace, bez ohledu na obsahovou validitu jednotlivých položek.
Standardní revize MMPI-2 (Butcher, Dahlstrom, Graham, Tellegen & Kaemmer, 1989) zachovala původní empirickou konstrukci a klinické škály, ale modernizovala položky, rozšířila normativní vzorek a přidala nové škály (obsahové škály, doplňkové škály, restrukturalizované klinické škály RC). MMPI-2 obsahuje 567 položek s dichotomickým formátem odpovědí (pravda/nepravda).
Restrukturalizovaná forma MMPI-2-RF (Ben-Porath & Tellegen, 2008) představovala koncepčně zásadní zlom. Odklonila se od tradičních klinických škál, které trpěly značným překryvem obsahu a saturací obecným faktorem demoralizace. Zavedla hierarchický model psychopatologie se 42 škálami organizovanými do úrovní: Higher-Order (H-O) škály, Restructured Clinical (RC) škály, Specific Problems (SP) škály, Interest škály a PSY-5 škály. Počet položek byl redukován na 338.
Nejnovější verze MMPI-3 (Ben-Porath & Tellegen, 2020) pokračuje v linii MMPI-2-RF s aktualizovanými normami, modernizovanými položkami a novými škálami reflektujícími současné konceptualizace psychopatologie. Obsahuje 335 položek.
Srovnání verzí MMPI
| Parametr | MMPI-2 | MMPI-2-RF | MMPI-3 |
|---|---|---|---|
| Počet položek | 567 | 338 | 335 |
| Formát odpovědí | Pravda / Nepravda | Pravda / Nepravda | Pravda / Nepravda |
| Validitní škály | CNS, L, F, Fb, Fp, K, S, VRIN, TRIN | F-r, Fp-r, Fs, FBS-r, RBS, L-r, K-r, VRIN-r, TRIN-r, CRIN | Rozšířená sada vč. CRIN a dalších |
| Substantivní škály | 10 klinických škál (Hs, D, Hy, Pd, Mf, Pa, Pt, Sc, Ma, Si) + Harris-Lingoes subškály + obsahové škály + doplňkové škály + RC škály | 3 H-O škály (EID, THD, BXD), 9 RC škál (RCd, RC1–RC4, RC6–RC9), 25 SP škál, 2 Interest škály, 5 PSY-5 škál | Aktualizovaná hierarchická struktura: H-O, RC, SP, Interest, PSY-5 s novými položkami a revidovanými škálami |
| Doba administrace | 60–90 minut | 35–50 minut | 35–50 minut |
| Normativní vzorek | 2 600 osob (USA, 1989) | 2 600 (přeškálováno z MMPI-2) | 1 620 osob (USA, 2020) |
| Česká adaptace | Ano (Hogrefe-Testcentrum) | Ano (Hogrefe-Testcentrum) | Dosud není k dispozici |
Validizační škály
Jednou z nejsilnějších stránek rodiny MMPI je propracovaný systém validizačních škál, který je mezi osobnostními inventáři ojedinělý svou komplexností. Validizační škály umožňují detekci následujících stylů odpovídání:
| Styl odpovídání | Charakteristika | Klíčové škály (MMPI-2 / MMPI-2-RF) |
|---|---|---|
| Nekonzistentní odpovídání | Náhodné nebo nepozorné odpovídání bez ohledu na obsah položek. | VRIN / VRIN-r, TRIN / TRIN-r, (MMPI-3: CRIN) |
| Nadhodnocování symptomů (overreporting) | Záměrná či nezáměrná tendence prezentovat se jako více symptomatický, než odpovídá skutečnosti. Zahrnuje účelové předstírání (malingering), volání o pomoc (cry-for-help) i zveličování. | F, Fb, Fp / F-r, Fp-r, Fs, FBS-r, RBS |
| Nadměrně pozitivní sebeprezentace (underreporting) | Tendence popírat symptomy a prezentovat se v nepřiměřeně příznivém světle. Zahrnuje disimulaci, defenzivitu i nedostatečný náhled. | L, K, S / L-r, K-r |
Posouzení validity testového protokolu je vždy prvním krokem interpretace MMPI a je nezbytnou podmínkou spolehlivé interpretace substantivních škál. Protokol s nevalidními validitními indexy nelze interpretovat standardním způsobem.
Klinické využití a interpretace
MMPI-2 se interpretuje primárně prostřednictvím analýzy kódového typu (codetype), tj. kombinace dvou nebo tří klinických škál s nejvyšším skórem (např. 2-7/7-2 kódový typ). Kódové typy mají rozsáhlou empirickou základnu a jsou spojeny se specifickými behaviorálními, symptomovými a osobnostními koreláty. Interpretace dále zahrnuje analýzu Harris-Lingoes subškál, obsahových škál, doplňkových škál a RC škál.
MMPI-2-RF a MMPI-3 se interpretují prostřednictvím hierarchického modelu. Nejprve se posuzují H-O škály poskytující celkový obraz o emocionálním/internalizačním distresu (EID), poruchách myšlení (THD) a behaviorální/externalizující dysfunkci (BXD). Poté následují RC škály identifikující hlavní klinické dimenze a nakonec SP škály specifikující konkrétní problémové oblasti.
V českém prostředí je MMPI tradičně nejužívanějším multidimenzionálním klinickým dotazníkem. Dostupnost českých adaptací MMPI-2 i MMPI-2-RF (Hogrefe-Testcentrum) umožňuje plnohodnotné využití obou verzí. MMPI disponuje rozsáhlou výzkumnou základnou — je jedním z nejzkoumanějších psychodiagnostických nástrojů vůbec s tisíci publikovaných studií.
Personality Assessment Inventory (PAI)
Koncepce a konstrukce
PAI (Morey, 1991; rev. 2007) byl konstruován jako moderní alternativa k MMPI s explicitním důrazem na obsahovou validitu a klinickou užitečnost. Na rozdíl od empirické metody konstrukce MMPI byl PAI vyvinut racionálně-kvantitativní metodou: položky byly primárně vybírány na základě obsahové relevance pro měřený konstrukt a následně empiricky verifikovány.
Zásadním odlišením od MMPI je použití čtyřbodové Likertovy škály (zcela nepravdivé — mírně pravdivé — převážně pravdivé — zcela pravdivé) namísto dichotomického formátu. Tento formát umožňuje citlivější zachycení míry a intenzity příznaků. PAI obsahuje 344 položek a doba administrace je přibližně 40–60 minut.
Škálová struktura
| Kategorie škál | Škály | Popis |
|---|---|---|
| Validizační škály (4) | ICN, INF, NIM, PIM | Inkonzistence, infrekvence, negativní dojem, pozitivní dojem |
| Klinické škály (11) | SOM, ANX, ARD, DEP, MAN, PAR, SCZ, BOR, ANT, ALC, DRG | Somatické potíže, anxieta, úzkostné poruchy, deprese, mánie, paranoia, schizofrenie, hraniční rysy, antisociální rysy, alkohol, drogy |
| Škály léčby (5) | AGG, SUI, STR, NON, RXR | Agrese, suicidalita, stres, nedostatek podpory, odpor k léčbě |
| Interpersonální škály (2) | DOM, WRM | Dominance, vřelost |
Řada klinických škál PAI má subškály (např. DEP se dělí na DEP-C kognitivní, DEP-A afektivní a DEP-P fyziologickou subškálu), což umožňuje diferenciovanější klinické posouzení. PAI dále poskytuje řadu doplňkových indexů, včetně indexů pro predikci suicidálního a agresivního chování, nadsazování symptomů a defenzivity.
Klinické využití
PAI patří v mezinárodním měřítku mezi nejpoužívanější multidimenzionální klinické inventáře. V anglofonních zemích jeho popularita v posledních dvou dekádách výrazně vzrostla, zejména ve forenzní psychologii, v kontextu posuzování rizik a v klinickém výzkumu. PAI se vyznačuje dobrou konvergentní a diskriminační validitou a přijatelnou reliabilitou.
Oproti MMPI nabízí PAI výhodu modernější konstrukční metodologie, přehlednější škálové struktury a kratší doby administrace. Nevýhodou ve srovnání s MMPI je menší výzkumná základna a méně propracovaný systém validitních škál, zejména v oblasti detekce nadsazování symptomů.
Dostupnost v ČR: Česká adaptace PAI dosud není k dispozici, což výrazně omezuje jeho využitelnost v českém klinickém kontextu.
Millon Clinical Multiaxial Inventory (MCMI-IV)
Teoretické zakotvení
MCMI-IV (Millon, Grossman & Millon, 2015) je osobnostní inventář unikátní svým explicitním zakotvením v Millonově evoluční teorii osobnosti. Na rozdíl od MMPI a PAI, které jsou primárně zaměřeny na symptomatologii a psychopatologické dimenze, klade MCMI-IV hlavní důraz na diagnostiku poruch osobnosti v kontextu osobnostních vzorců (patterns). Klinické syndromy jsou přitom konceptualizovány jako projevy dekompenzace těchto základních osobnostních struktur.
Škálová struktura
MCMI-IV obsahuje 195 položek s dichotomickým formátem odpovědí (pravda/nepravda).
| Kategorie | Počet škál | Příklady |
|---|---|---|
| Modifikační indexy | 5 | Disclosure, Desirability, Debasement, Invalidity, Inconsistency |
| Škály klinických osobnostních vzorců | 15 | Schizoidní, vyhýbavý, depresivní, závislý, histrionský, narcistický, antisociální, sadistický, kompulzivní, negativistický a další |
| Škály závažné osobnostní patologie | 3 | Schizotypní, hraniční, paranoidní |
| Škály klinických syndromů | 7 | Anxieta, somatoformní poruchy, bipolární poruchy, dysthymie, závislost na alkoholu, závislost na drogách, PTSP |
| Škály závažných klinických syndromů | 3 | Poruchy myšlení, těžká deprese, bludná porucha |
Specifické rysy MCMI
Klíčovým specifickým rysem MCMI je používání Base Rate (BR) skórů místo T-skórů. BR skóry reflektují prevalenci jednotlivých poruch v klinické populaci, a jsou tedy kalibrovány tak, aby procento osob identifikovaných testem odpovídalo odhadované prevalenci dané poruchy. BR skór 75 označuje přítomnost daného rysu či syndromu, BR skór 85 naznačuje jeho prominenci.
Důležité upozornění: MCMI je navržen výhradně pro použití s klinickými populacemi (pacienti vyhledávající nebo přijímající psychiatrickou/psychologickou péči). Aplikace na běžnou (neklinickou) populaci vede k nepřijatelně vysokému počtu falešně pozitivních nálezů a je metodologicky nesprávná.
Dostupnost v ČR: Česká adaptace MCMI-IV není k dispozici. V českém prostředí tak tento nástroj nelze standardně používat.
Symptomové dotazníky a screeningové nástroje
Na rozdíl od multidimenzionálních osobnostních inventářů jsou symptomové dotazníky a screeningové nástroje zaměřeny na posouzení aktuální úrovně specifických symptomů nebo symptomových dimenzí. Jsou typicky kratší, rychleji administrovatelné a často slouží nejen k diagnostickému posouzení, ale i k průběžnému sledování terapeutického pokroku (routine outcome monitoring, ROM).
Symptom Checklist-90-Revised (SCL-90-R) a Brief Symptom Inventory (BSI)
SCL-90-R (Derogatis, 1994) je sebeposuzovací dotazník zachycující aktuální úroveň psychopatologických příznaků za uplynulý týden. Obsahuje 90 položek hodnocených na pětibodové škále (0 = vůbec ne, 4 = velmi silně).
Dimenzionální struktura
| Dimenze | Zkratka | Charakteristika |
|---|---|---|
| Somatizace | SOM | Subjektivní tělesné potíže bez objektivního korelátu |
| Obsese-kompulze | O-C | Vtíravé myšlenky, nutkavé jednání, pochybnosti |
| Interpersonální senzitivita | I-S | Pocity méněcennosti, neschopnosti a diskomfortu v interpersonálních situacích |
| Deprese | DEP | Dysforie, ztráta zájmu, beznaděj, suicidální ideace |
| Anxieta | ANX | Nervozita, napětí, panické ataky, strach |
| Hostilita | HOS | Iritabilita, zlost, agresivní impulzy |
| Fobická anxieta | PHOB | Iracionální strachy, vyhýbavé chování |
| Paranoidní ideace | PAR | Podezíravost, projektivní myšlení, hostilita |
| Psychoticismus | PSY | Stažení se, izolace, halucinace, schizoidní životní styl |
Kromě devíti dimenzí poskytuje SCL-90-R tři globální indexy: Global Severity Index (GSI) jako celkový ukazatel závažnosti, Positive Symptom Distress Index (PSDI) vyjadřující průměrnou intenzitu příznaků, které jsou přítomny, a Positive Symptom Total (PST) udávající počet přítomných příznaků.
Brief Symptom Inventory (BSI; Derogatis, 1993) je zkrácená verze s 53 položkami zachovávající stejnou dimenzionální strukturu i globální indexy. Obě verze jsou celosvětově široce používány jak pro screening, tak pro sledování průběhu léčby. V České republice je k dispozici adaptace SCL-90.
Beckovy inventáře (BDI-II, BAI, BHS)
Beck Depression Inventory-II (BDI-II)
BDI-II (Beck, Steer & Brown, 1996) je 21položkový sebeposuzovací nástroj měřící závažnost depresivních příznaků za uplynulé dva týdny. Každá položka nabízí čtyři alternativy odstupňované od 0 (absence příznaku) po 3 (maximální závažnost). Celkový skór se pohybuje v rozmezí 0–63 bodů.
| Rozmezí skóru | Interpretace |
|---|---|
| 0–13 | Minimální depresivní symptomy |
| 14–19 | Mírná deprese |
| 20–28 | Střední deprese |
| 29–63 | Těžká deprese |
BDI-II patří k nejčastěji používaným nástrojům pro hodnocení závažnosti deprese v klinické praxi i výzkumu. Pokrývá kognitivní, afektivní i somatické symptomy deprese v souladu s diagnostickými kritérii DSM-IV/DSM-5. V České republice je dostupný v adaptované verzi (Hogrefe-Testcentrum).
Beck Anxiety Inventory (BAI)
BAI (Beck & Steer, 1993) obsahuje 21 položek zaměřených na somatické a kognitivní projevy úzkosti. Pacient hodnotí závažnost každého příznaku za uplynulý týden na čtyřbodové škále (0–3). BAI je silněji saturován somatickými projevy úzkosti (třes, závratě, bušení srdce) než kognitivními, což může být při určitých klinických otázkách jak výhodou (diferenciace od deprese), tak omezením (nižší citlivost k generalizované úzkosti s převahou kognitivních příznaků).
Beck Hopelessness Scale (BHS)
BHS (Beck & Steer, 1988) s 20 položkami (pravda/nepravda) měří negativní očekávání ohledně budoucnosti ve třech dimenzích: pocity o budoucnosti, ztráta motivace a negativní očekávání. Beznaděj (hopelessness) je v Beckově kognitivním modelu klíčovým konstruktem. Výzkum ukazuje, že beznaděj může být silnějším prediktorem suicidálního chování než samotná závažnost deprese.
PHQ-9 a GAD-7
Patient Health Questionnaire-9 (PHQ-9)
PHQ-9 (Kroenke, Spitzer & Williams, 2001) obsahuje 9 položek, z nichž každá odpovídá jednomu z devíti diagnostických kritérií depresivní epizody dle DSM-5. Pacient hodnotí frekvenci výskytu každého příznaku za uplynulé dva týdny na čtyřbodové škále (0 = vůbec ne, 3 = téměř každý den). Celkový skór se pohybuje v rozmezí 0–27.
PHQ-9 funguje duálně: jako míra závažnosti deprese (dimenzionální skór) a jako diagnostický screeningový nástroj (skór ≥ 10 je obvyklý cut-off pro pravděpodobnou depresivní poruchu, s velmi dobrou senzitivitou i specificitou). Devátá položka se specificky ptá na myšlenky na sebepoškození nebo smrt a slouží tedy zároveň jako základní screening suicidality.
Generalized Anxiety Disorder-7 (GAD-7)
GAD-7 (Spitzer, Kroenke, Williams & Löwe, 2006) obsahuje 7 položek zaměřených na symptomy generalizované úzkostné poruchy. Formát je shodný s PHQ-9, celkový skór se pohybuje v rozmezí 0–21. Cut-off skór ≥ 10 je obvykle používán pro screening pravděpodobné generalizované úzkostné poruchy.
Oba nástroje (PHQ-9, GAD-7) jsou volně dostupné, snadno administrovatelné a disponují robustními psychometrickými vlastnostmi. Byly validovány v desítkách jazyků a kultur a jsou celosvětově velmi rozšířené, zejména v kontextu primární péče, integrované behaviorální péče, stepped-care modelů a telepsychiatrie. V české klinické praxi jsou validované české verze obou nástrojů stále více využívány.
Depression Anxiety Stress Scales (DASS-21)
DASS-21 (Lovibond & Lovibond, 1995) je 21položkový nástroj měřící tři dimenze negativních emočních stavů:
| Škála | Počet položek | Zaměření |
|---|---|---|
| Deprese | 7 | Dysforie, beznaděj, anhedonie, snížené sebevědomí, ztráta zájmu |
| Anxieta | 7 | Autonomní arousal, situační úzkost, subjektivní úzkost |
| Stres | 7 | Obtíže s relaxací, nervová tenze, iritabilita, agitovanost |
Oproti BDI-II a BAI nabízí DASS-21 výhodu simultánního měření tří komorbidně se vyskytujících dimenzí jedním nástrojem. Dimenze stresu přitom zachycuje aspekty nespecifického psychického distresu, které nejsou plně pokryty škálami deprese a anxiety. DASS-21 je volně dostupný a celosvětově široce používaný, zejména ve výzkumném kontextu. Existuje i 42položková plná verze (DASS-42), která je však v praxi používána méně často. Český překlad DASS-21 je k dispozici; otázka plné psychometrické validizace na českém vzorku si zaslouží další pozornost.
Outcome Questionnaire-45 (OQ-45)
OQ-45 (Lambert, Hansen, Umphress et al., 1996) je sebeposuzovací dotazník primárně určený pro průběžné sledování terapeutického pokroku (routine outcome monitoring, ROM). Na rozdíl od výše uvedených nástrojů, které jsou primárně diagnosticky orientované, byl OQ-45 navržen specificky pro opakovanou administraci v průběhu psychoterapie s cílem monitorovat změnu stavu pacienta.
Obsahuje 45 položek ve třech subškálách: Symptom Distress (subjektivní psychický distress, převážně úzkostná a depresivní symptomatika), Interpersonal Relations (kvalita a spokojenost v interpersonálních vztazích) a Social Role (fungování v pracovní, studentské a volnočasové roli). Celkový skór a subškálové skóry umožňují výpočet Reliable Change Index (RCI) a porovnání s klinicky signifikantní změnou.
OQ-45 je implementován v systému OQ-Analyst, který zahrnuje algoritmicky generovanou zpětnou vazbu pro terapeuta, včetně varovných signálů o pacientech, u nichž dochází ke zhoršení. Výzkum ukazuje, že terapeutická zpětná vazba na základě OQ-45 dat může významně zlepšovat výsledky léčby, zejména u pacientů nevykazujících očekávané zlepšení (tzv. not-on-track).
Dostupnost v ČR: Situace ohledně české verze OQ-45 není zcela jednoznačná. Některé zdroje uvádějí existenci českého překladu, avšak systematická psychometrická validizace na českém vzorku nebyla dosud v plném rozsahu publikována. Při použití v českém prostředí je proto třeba toto omezení zohlednit.
Další významné sebeposuzovací dotazníky
Kromě výše podrobně popsaných nástrojů existuje řada dalších celosvětově používaných sebeposuzovacích dotazníků zaměřených na specifické klinické domény:
| Nástroj | Autoři | Položek | Zaměření | Česká verze |
|---|---|---|---|---|
| STAI (State-Trait Anxiety Inventory) | Spielberger (1983) | 40 | Stavová a rysová úzkost; rozlišuje aktuální úzkostný stav od úzkostnosti jako trvalé osobnostní dispozice | Ano |
| PSQI (Pittsburgh Sleep Quality Index) | Buysse et al. (1989) | 19 | Kvalita spánku za uplynulý měsíc v 7 komponentách (subjektivní kvalita, latence, trvání, efektivita, poruchy, medikace, denní dysfunkce) | Ano |
| PCL-5 (PTSD Checklist for DSM-5) | Weathers et al. (2013) | 20 | Závažnost symptomů PTSP odpovídajících DSM-5 kritériím ve 4 clusterech | Ano |
| IES-R (Impact of Event Scale-Revised) | Weiss & Marmar (1997) | 22 | Subjektivní distress po traumatické události: intruze, vyhýbání, hyperarousal | Ano |
| EDE-Q (Eating Disorder Examination Questionnaire) | Fairburn & Beglin (1994) | 28 | Psychopatologie poruch příjmu potravy: restrikce, obava z jídla, tělesného tvaru a hmotnosti | Výzkumná verze* |
| DES (Dissociative Experiences Scale) | Bernstein & Putnam (1986) | 28 | Frekvence disociativních zážitků; DES-T (taxon) specificky patologická disociace | Ano |
| AUDIT (Alcohol Use Disorders Identification Test) | Saunders et al. (1993) | 10 | Screening rizikového a škodlivého pití alkoholu (vyvinut WHO) | Ano |
| CORE-OM (Clinical Outcomes in Routine Evaluation) | Evans et al. (2000) | 34 | Celkový psychický distress pro ROM: well-being, problémy, fungování, riziko | Ano |
* EDE-Q nebyl v ČR komerčně vydán, existuje však standardizovaný český překlad běžně využívaný v tuzemském výzkumu i klinické praxi (např. v diagnostice poruch příjmu potravy).
Souhrnný přehled
| Metoda | Typ | Položek | Hlavní zaměření | Administrace | Volně dostupná | ČR |
|---|---|---|---|---|---|---|
| MMPI-2 | Multidimenzionální | 567 | Komplexní psychopatologie, osobnost | 60–90 min | Ne | Ano |
| MMPI-2-RF | Multidimenzionální | 338 | Hierarchický model psychopatologie | 35–50 min | Ne | Ano |
| PAI | Multidimenzionální | 344 | Klinické syndromy, léčba, rizika | 40–60 min | Ne | Ne |
| MCMI-IV | Multidimenzionální | 195 | Poruchy osobnosti, klinické syndromy | 25–35 min | Ne | Ne |
| SCL-90-R | Symptomový | 90 | Aktuální symptomy (9 dimenzí) | 12–15 min | Ne | Ano |
| BDI-II | Symptomový | 21 | Závažnost deprese | 5–10 min | Ne | Ano |
| BAI | Symptomový | 21 | Závažnost úzkosti | 5–10 min | Ne | Ano |
| PHQ-9 | Screening | 9 | Deprese | 3–5 min | Ano | Ano |
| GAD-7 | Screening | 7 | Generalizovaná úzkost | 3–5 min | Ano | Ano |
| DASS-21 | Symptomový | 21 | Deprese, anxieta, stres | 5–10 min | Ano | Překlad |
| OQ-45 | ROM | 45 | Terapeutický pokrok | 5–10 min | Ne | Překlad |
| STAI | Symptomový | 40 | Stavová a rysová úzkost | 10–15 min | Ne | Ano |
Závěr a klinická doporučení
Sebeposuzovací dotazníky a inventáře tvoří nepostradatelnou součást psychodiagnostického instrumentária klinického psychologa. Jejich správné použití vyžaduje porozumění nejen škálové struktuře a interpretačním pravidlům konkrétního nástroje, ale i obecným principům psychometriky, limitacím sebeposuzovacího formátu a kontextuálním faktorům ovlivňujícím validitu výsledků.
Volba konkrétního nástroje by měla být řízena klinickou otázkou. Pro komplexní posouzení psychopatologie a osobnosti jsou indikované multidimenzionální inventáře (MMPI-2/2-RF, případně PAI nebo MCMI-IV tam, kde jsou k dispozici). Pro cílené posouzení specifických symptomových domén slouží symptomové dotazníky (BDI-II, BAI, SCL-90-R). Pro rychlý screening v rámci primární péče či časově omezených kontextů jsou vhodné velmi krátké screeningové nástroje (PHQ-9, GAD-7). Pro sledování terapeutického pokroku jsou pak optimální nástroje navržené pro opakovanou administraci (OQ-45, CORE-OM).
Je nezbytné zdůraznit, že žádný sebeposuzovací dotazník nemůže nahradit komplexní klinické posouzení. Výsledky sebeposuzovacích dotazníků by měly být vždy integrovány s dalšími diagnostickými zdroji — klinickým rozhovorem, pozorováním, anamnestickými údaji, výkonovými testy a případně projektivními metodami. Teprve konvergence nálezů z více nezávislých zdrojů umožňuje formulaci spolehlivých diagnostických závěrů.
V příštím díle této série se zaměříme na strukturované diagnostické rozhovory a posuzovací škály — metody, v nichž je hodnotitelem vyškolený klinik, nikoli pacient sám.